Krajina dnešní nivy toku Včelínek (německy Niklasgraben), pramenícího nedaleko v Rakousku jižně od Mikulova, má bohatou a různorodou historii.
Dříve zde zřejmě protékal mohutnější vodní tok, odpovídající dnešní řece Dyji, nyní obtékající severně Pavlovské vrchy, a to ve vrstvách uložených v druhohorách a zejména v třetihorách. Vznikaly zde sedimentované půdy s výrazným zasolením a také se sirnými prameny. Proto zde již od středověku člověk budoval a provozoval rybníky.
V nejbližším okolí to nyní jsou rybník Nový a Sedlecký rybník, vzdáleněji rybník Šibeník, rybníky Horní a Dolní Mušlovský na okraji Mikulova nebo opačným směrem soustava Lednických rybníků s největším moravským rybníkem Nesyt. Postupně zde tak vznikaly různorodé biotopy, více či méně ovlivněné vodou. V oblasti nivy najdeme smíšené jasanovo-olšové i smíšené lužní lesy, největší plochy ale tvoří mokřadní vrbiny a rákosiny. Místně je doplňují pole a nově u zámečku i vinice.
Velmi zásadně se na vzhledu okolí, blízkého i širšího, území Portz Insel projevilo vybudování železniční trati (Břeclav – Znojmo) a také tzv. pohraniční pásmo.
Pohled na letohrádek Portz Insel u Nového rybníka
Horní Mušlovský rybník a pohled na Svatý kopeček v Mikulově
Chráněná příroda
Na území přibližně jednoho čtverečního kilometru je zastoupena pestrá škála různých režimů ochrany přírody a krajiny. Rybník Nový a přilehlé okrajové vrbové a topolové porosty severně od železnice a Sedlecký rybník s pozemky až k Sedleci u Mikulova jsou součástí Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava a jsou začleněny do I. až III. zóny ochrany, stejně tak patří i do ptačí oblasti (Natura 2000), která je vymezena shodně s územím CHKO. Spolu s částí podél státní hranice patří i do Biosférické rezervace Dolní Morava (UNESCO).
Maloplošných chráněných území je okolo Portz Inselu několik. V CHKO Pálava se jižně od Mikulova vypíná Přírodní rezervace (PR) Šibeničník, na dohled je i „mikulovská“ PR Svatý kopeček, severně se pak rozkládá PR Liščí vrch a u obce Sedlec u Mikulova Národní přírodní rezervace (NPR) Slanisko u Nesytu. Velmi zajímavá je i nedaleká pískovna Mušlov (návrh přírodní památky) se svými nálezy druhohorních schránek měkkýšů a žraločích zubů. Nejblíže, ale již mimo CHKO, se nachází Přírodní památka (PP) Skalky, vymezená podél státní hranice, nebo PP Paví kopec, obklopená polem.
Chráněné druhy
Právě pestrost přírodních podmínek a různorodost krajinných prvků určuje i vysokou četnost výskytu chráněných druhů rostlin a živočichů. Z rostlin je nejzajímavější prstnatec pleťový, který roste na sušší louce mezi rákosinami. Živočichové jsou zde výrazně dominantnější, zastoupeny jsou zejména skupiny a druhy vázané na mokřadní či vodní prostředí. Nenápadní jsou různí zástupci hmyzu, z nichž pod kůrou odumírajících topolů žije brouk lesák rumělkový, chráněný evropskou soustavou Natura 2000.
Pravidelně zde nalezneme obojživelníky rosničku zelenou, oba druhy ropuch, několik druhů skokanů a vzácnou blatnici skvrnitou. Mokřady a kanály s vodou jsou domovem užovky obojkové a především krajinného „stavitele“ – bobra evropského, který zde vytváří přehrádky a nadržené vodní plochy. Jeho okusy na stromech jsou všude dobře viditelné. Pravidelně nad rákosinami vylétá moták pochop, v nich pak žijí chřástal vodní, sýkořice vousatá a bukáček malý. Na okrajových stromech rybníka jsou zavěšená hnízda moudivláčka lužního, na vodní hladině pak zahlédneme husy velké, různé kachny, z nichž nejzajímavější je zrzohlávka rudozobá nebo kopřivka obecná, a volavky popelavé a bílé. Z korun vysokých stromů je slyšet flétnovitý zpěv žluvy hajní.
Přírodní rezervace
PR Liščí vrch
Rezervace severně od obce Sedlec chrání suché trávníky, úhory a křoviny s mnoha zvláště chráněnými druhy rostlin a živočichů. Příkladem je len chlupatý, jenž svým plošným letním kvetením dává území blankytně modré zabarvení. Území patří do Mikulovské vrchoviny.
NPR Slanisko u Nesytu
Naše největší slanisko (7 ha) v sousedství obce Sedlec a největšího moravského rybníka Nesyt. Slanistý charakter půdy v rezervaci způsobuje vyplavování solí ze spodních vrstev, vyskytují se zde i sirné prameny. Rostliny, např. hvězdnici slanistou, jitrocel přímořský nebo bahenku šášinovitou, přizpůsobené takovému prostředí označujeme jako „halofyty“.
PP Paví kopec
Plocha uprostřed polí jižně od obce Sedlec s teplomilným stepním trávníkem, na němž na jaře vykvétají koniklece velkokvěté a hlaváčky jarní. V létě významná hmyzí lokalita.
PP Skalky u Sedlece
Několik opuštěných zemních jam (lůmků) po těžbě vápenců z bloků uložených v píscích. Lokalita je vedena jako geologická zajímavost pro bohatý výskyt zkamenělin z třetihorních bádenských moří.
Kytky vyskytující se v přírodních rezervacích
